Na světě žije odhadem sedm a půl miliardy lidí. Všichni z nás zastáváme názory, za kterými si stojíme. Někteří z nás je prohlašují a propagují aktivněji než jiní. K propagaci názorů slouží mnoho sdělovacích prostředků. Mezi ty nejnovější patří sociální sítě. Zde si občané mohou navolit obsah, který sledovat chtějí a naopak zablokovat ten, který je jim tak říkajíc proti srsti. Nicméně v poslední době vyvstává otázka, zda je to úplně správně? Pokud si neustále čteme ty samé názory, které jsme si navolili, a ty nežádoucí jsou blokovány, jsme neustále utvrzováni v tom, že náš jednostranný názor je právě ten správný.
Abychom mohli pokračovat, je nutné si nejprve říct, co jsou do dezinformace. Dezinformacemi můžeme nazvat informace, které jsou nepravdivé (nebo přímo lživé), ale jsou prezentovány a šířeny jakou pravdivé.
Jistě se shodneme na tom, že každý z nás takovýchto informací na sociálních sítích každý den potkává mnoho. Jak v dnešní době, kdy jsme informacemi zahlceni, máme vůbec poznat, které jsou ty správné a které nikoliv?
Proti jednostranným a zaujatým názorům se jako první vydal do boje Instagram. Ten se snaží vyvrátit mýty o očkování malých dětí. Snaží se toho dosáhnout pomocí disclaimerům (oznámení), které se budou uživatelům zobrazovat. Bude se jednat o druhostranný názor, pokud uživatel bude vyhledávat pouze jednostranné informace. Tuto problematiku si uvědomují i další sociální sítě s volitelným obsahem. Do boje se tedy chystá vstoupit i Facebook. Ten se nechce zabývat pouze šířením dezinformací z oblasti medicíny, ale i z oblasti ekologie, skleníkového efektu a podobně.
Pokud i vy jste tvrdým zastáncem nějaké teorie, jako například: „Globální oteplování je jen mýtus“ nebo „Očkování dětí způsobuje autismus“, nikdo vám jej nemůže vyvrátit, pokud nedáte proti názoru alespoň šanci. Žijeme ve světě, kde je nutné si neustále všechny informace ověřovat a na vše se dívat z více stran.