S rozvojem ekologického zemědělství se začalo mnohem více využívat živočišného a rostlinného hnojení zemědělských surovin, čímž docházelo k mnohem většímu výnosu, ale také kvalitě pěstované zeleniny. Rostliny daleko více produkovaly plody, které byly více kvalitativně lepší než plody z rostlin vyrostlých na chemických a minerálních hnojivech. Souběžně s tímto vývojem v zemědělství potom docházelo ke stále se rozšiřujícím změnám ve stravovacích návycích lidí. Lidem nově a ekologicky vypěstované plodiny zachutnaly a začali je mnohem více konzumovat, při čemž také jedli stále méně masa a stávali se vegetariány, zrovna tak se mnohem více zajímali o výživu. Tím, jak byli lidé přitahováni ke zdravé výživě, dalo vzniknout novému veganskému životního stylu. V tomto životním stylu jsou odmítány jakékoli živočišné produkty.
Přechod k veganskému životnímu stylu však přináší komplikace v pěstování zeleniny. Jde o to, že zemědělské plodiny bez hnoje od hospodářských zvířat je možné pěstovat jen asi pět let. Nové generace vyrostlé z těchto rostlin již ztratily své schopnosti pro produkci plodů bez jakýchkoliv živočišných hnojiv. Jedním z řešení tohoto problému je ten, že namísto živočišných hnojiv se mohou použít i rostlinná hnojiva, anebo je možné vytvářet bohaté komposty.
Takto jsou možnosti zemědělské rostliny pěstovat po kratší dobu. Bohužel po delší dobu to možné není, jelikož naše současné kulturní rostliny se bez živočišných hnojiv samy neuživí. Po nějakou dobu se sice rostliny mohou ošetřovat minerálním hnojivem, ale z dlouhodobého hlediska tento způsob pěstování zeleniny vyžaduje zcela nové druhy zemědělských rostlin, které s dnešními pěstovanými druhy nemají skoro nic společného. Evoluce si může i zde ale najít svoji cestu a jednoho dne ukázat na možnosti, že se vzdáme zvířete ve stravě úplně.